Používání antibiotik jako stimulátorů růstu v živočišné výrobě je stále více pod drobnohledem a kritikou veřejnosti. Hlavními obavami jsou rozvoj rezistence bakterií vůči antibiotikům a zkřížená rezistence lidských a zvířecích patogenů spojená se subterapeutickým a/nebo nesprávným používáním antibiotik.

V zemích EU bylo používání antibiotik ke zvýšení živočišné produkce zakázáno. V USA schválila Sněmovna delegátů Americké asociace pro tvorbu politik na svém výročním zasedání v červnu rezoluci, v níž naléhá na postupné ukončení nebo úplné vyloučení „neterapeutického“ používání antibiotik u zvířat. Toto opatření se konkrétně týká antibiotik, která se podávají i lidem. Chce, aby vláda postupně ukončila nadužívání antibiotik u hospodářských zvířat a rozšířila tak kampaň organizace na omezení lidské rezistence vůči lékům, které zachraňují životy. Používání antibiotik v živočišné výrobě je předmětem vládního přezkumu a vyvíjejí se opatření ke kontrole rezistence na léky. V Kanadě je používání Carbadoxu v současné době předmětem přezkumu kanadského ministerstva zdravotnictví a čelí možnému zákazu. Je proto zřejmé, že používání antibiotik v živočišné výrobě bude stále více omezené a bude třeba zkoumat a zavádět alternativy k antibiotickým růstovým stimulátorům.

V důsledku toho neustále probíhá výzkum alternativ k nahrazení antibiotik. Mezi studované alternativy patří byliny, probiotika, prebiotika a organické kyseliny, chemické doplňky a nástroje pro řízení. Četné studie prokázaly, že kyselina mravenčí je účinná proti patogenním bakteriím. V praxi je však její použití omezené kvůli problémům s manipulací, silnému zápachu a korozi zařízení na zpracování krmiva a krmení a pití. Aby se tyto problémy překonaly, získal se pozornost dimravenčanu draselnému (K-diformát) jako alternativě kyseliny mravenčí, protože se s ním snadněji manipuluje než s čistou kyselinou a zároveň se ukázalo, že je účinný při zvyšování růstu jak u odstavčat, tak u výkrmových prasat. Studie provedená výzkumníky na Norské zemědělské univerzitě (J. Anim. Sci. 2000. 78:1875-1884) ukázala, že doplnění stravy dimravenčanem draselným v množství 0,6-1,2 % zlepšilo růst, kvalitu jatečně upravených těl a bezpečnost masa u výkrmových prasat bez negativních vlivů na senzorickou kvalitu vepřového masa. Bylo také prokázáno, že na rozdíl od...dimravenčan draselný Doplňování Ca/Na-mravenčanu nemělo žádný vliv na růst a kvalitu jatečně upravených těl.

V této studii byly provedeny celkem tři experimenty. V prvním experimentu bylo 72 prasat (počáteční tělesná hmotnost 23,1 kg a tělesná hmotnost 104,5 kg) rozděleno do tří skupin krmných skupin (kontrolní skupina, 0,85 % mravenčanu vápenatého/natrium-diformátu a 0,85 % diformiátu draselného). Výsledky ukázaly, že dieta s diformiátem draselným zvýšila celkový průměrný denní přírůstek (ADG), ale neměla žádný vliv na průměrný denní příjem krmiva (ADFI) ani na poměr přírůstek/krmivo (G/F). Obsah libové hmoty ani tuku v jatečně upraveném těle nebyl ovlivněn ani diformiátem draselným, ani mravenčanem vápenatým/natrium-diformátu.

V druhém experimentu bylo použito 10 prasat (počáteční tělesná hmotnost: 24,3 kg, konečná tělesná hmotnost: 85,1 kg) ke studiu vlivu diformiatu draselného na užitkovost a senzorickou kvalitu vepřového masa. Všechna prasata byla krmena omezeným krmným režimem a stejnými krmivy s výjimkou přidání 0,8 % diformiatu draselného v léčebné skupině. Výsledky ukázaly, že doplnění diformiatu draselného do krmiva zvyšuje ADG a G/F, ale nemělo to žádný vliv na senzorickou kvalitu vepřového masa.

Ve třetím experimentu bylo 96 prasat (počáteční hmotnost: 27,1 kg, konečná hmotnost: 105 kg) rozděleno do tří skupin s obsahem 0, 0,6 % a 1,2 % diformiátu draselného, ​​aby se studoval účinek suplementace.K-diformiátv dietách na růstový výkon, vlastnosti jatečně upravených těl a mikroflóru gastrointestinálního traktu. Výsledky ukázaly, že suplementace K-diformiatem v množství 0,6 % a 1,2 % zvýšila růstový výkon, snížila obsah tuku a zlepšila procento libové hmoty v jatečně upravených tělech. Bylo zjištěno, že přidání K-diformiatu snížilo počet koliformních bakterií v gastrointestinálním traktu prasat, a tím zlepšilo bezpečnost vepřového masa.