Betain se, stejně jako cholin a methionin, podílí na metabolismu methylových skupin v játrech a svou labilní methylovou skupinu věnuje syntéze několika metabolicky důležitých sloučenin, jako je karnitin, kreatin a hormony (viz obrázek 1).

 

Cholin, methionin a betain jsou všechny související v metabolismu methylových skupin. Doplňování betainu proto může snížit potřebu těchto dalších donorů methylových skupin. Jednou ze známých aplikací betainu v krmivech pro zvířata je tedy nahrazení (části) cholinchloridu a přidaného methioninu v potravě. V závislosti na tržních cenách tyto náhrady obecně šetří náklady na krmivo a zároveň zachovávají výkonnostní výsledky.

Pokud se betain používá k nahrazení jiných methyldonorů, používá se spíše jako komodita, což znamená, že dávkování betainu v krmivu může být variabilní a závisí na cenách příbuzných sloučenin, jako je cholin a methionin. Betain je však více než jen živina poskytující methyldonor a zařazení betainu do krmiva by mělo být zvažováno jako prostředek ke zlepšení užitkovosti.

Betain jako osmoprotektant

Kromě své funkce jako methyldonoru působí betain jako osmoregulátor. Pokud betain není metabolizován játry v rámci metabolismu methylové skupiny, je pro buňky k dispozici jako organický osmolyt.

Jako osmolyt betain zvyšuje intracelulární retenci vody, ale navíc také chrání buněčné struktury, jako jsou proteiny, enzymy a DNA. Tato osmoprotektivní vlastnost betainu je velmi důležitá pro buňky vystavené (osmotickému) stresu. Díky zvýšení intracelulární koncentrace betainu si stresované buňky mohou lépe zachovat své buněčné funkce, jako je produkce enzymů, replikace DNA a proliferace buněk. Díky lepšímu zachování buněčných funkcí může mít betain potenciál zlepšit výkonnost zvířat, zejména za specifických stresových situací (tepelný stres, kokcidióza, slanost vody atd.). Dodatečné přidávání betainu do krmiva se ukázalo jako prospěšné v různých situacích a pro různé druhy zvířat.

Pozitivní účinky betainu

Pravděpodobně nejvíce studovanou problematikou týkající se blahodárných účinků betainu je tepelný stres. Mnoho zvířat žije v prostředí s teplotami, které překračují jejich zónu tepelné komfortu, což vede k tepelnému stresu.

Tepelný stres je typickým stavem, kdy je pro zvířata důležité regulovat vodní bilanci. Betain svou schopností působit jako ochranný osmolyt zmírňuje tepelný stres, což se projevuje například nižšími rektálními teplotami a menším lapáním po dechu u brojlerů.

Snížení tepelného stresu u zvířat podporuje příjem krmiva a pomáhá udržovat užitkovost. Nejen u brojlerů, ale i u nosnic, prasnic, králíků, mléčného a masného skotu studie ukazují příznivé účinky betainu na udržení užitkovosti v horkém počasí a při vysoké vlhkosti. Betain může pomoci také podpořit zdraví střev. Střevní buňky jsou neustále vystaveny hyperosmotickému obsahu střev a v případě průjmu je osmotická zátěž pro tyto buňky ještě vyšší. Betain je důležitý pro osmotickou ochranu střevních buněk.

Udržování vodní rovnováhy a objemu buněk intracelulární akumulací betainu vede ke zlepšení morfologie střev (vyšší počet klků) a lepší stravitelnosti (díky dobře udržované sekreci enzymů a zvýšenému povrchu pro vstřebávání živin). Pozitivní účinky betainu na zdraví střev jsou obzvláště výrazné u infikovaných zvířat: např. drůbeže s kokcidiózou a odstavených selat.

Betain je také známý jako modifikátor jatečně upravených těl. Jeho četné funkce hrají roli v metabolismu bílkovin, energie a tuků u zvířat. Jak u drůbeže, tak u prasat je ve velkém počtu vědeckých studií uváděna vyšší výtěžnost prsního masa a libového masa. Mobilizace tuku má také za následek nižší obsah tuku v jatečně upravených tělech, což zlepšuje jejich kvalitu.

Betain jako zesilovač výkonu

Všechny zaznamenané pozitivní účinky betainu ukazují, jak cenná tato živina může být. Přidání betainu do krmné dávky by proto mělo být zváženo nejen jako komodita, která nahrazuje jiné methyldonory a šetří náklady na krmivo, ale také jako funkční doplněk na podporu zdraví a výkonnosti zvířat.

Rozdíl mezi těmito dvěma aplikacemi spočívá v dávkování. Jako methyldonor se betain často používá v krmivu v dávkách 500 ppm nebo i nižších. Pro zvýšení výkonnosti se obvykle používají dávky 1000 až 2000 ppm betainu. Tyto vyšší dávky vedou k tomu, že nemetabolizovaný betain cirkuluje v těle zvířat a je k dispozici pro příjem buňkami, aby je chránil před (osmotickým) stresem, a následně podporoval zdraví a výkonnost zvířat.

Závěr

Betain má různé využití pro různé druhy zvířat. V krmivech pro zvířata lze betain použít jako komoditu pro úsporu nákladů na krmivo, ale lze jej také zařadit do stravy pro zlepšení zdraví zvířat a zvýšení jejich užitkovosti. Zejména v dnešní době, kdy se snažíme minimalizovat používání antibiotik, je podpora zdraví zvířat velmi důležitá. Betain si jistě zaslouží místo v seznamu alternativních bioaktivních sloučenin na podporu zdraví zvířat.